Historik doporučuje - březen
V březnu se nemusí mluvit jen o válce. Dějiny se nezastavily a dějí se i jiné věci. Také jiná výročí a významné dny stojí za to připomínat. Čtěte druhou várku mých doporučení (první várka zde), co číst, na co koukat, co poslouchat. Ať jste také v březnu o něco chytřejší.
15. března - vytvoření Protektorátu Čechy a Morava
15. března jsme si připomínali vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a začátek německé okupace českých zemí.
Historik doporučuje co číst - protektorát
Jiří Padevět patří ke známým tvářím současného dějepisectví, i když není profesionálním historikem.
K dějinám přistupuje jako k příběhům jednotlivých lidí, které se skládají v mozaiku. Víc se tak přiblížíte ke každodennosti a běžnému životu lidí v minulosti.
Když už se bavíme o protektorátu, musíme zmínit muže, který se tak moc chtěl stát říšským protektorem, ale nestal.
Jan Boris Uhlíř je předním odborníkem na toto období a zde podává dějiny činnosti K. H. Franka v období 1939 – 1946.
Období německé okupace Čech a Moravy patří k bolestným ranám v česko-německých vztazích.
Německý historik Detlef Brandes se zabývá dějinami tohoto období už dlouhá léta. Platí za předního odborníka na obou stranách. A daří se mu udržovat určitý nadhled nad národními předsudky obou států.
Historik doporučuje - co poslouchat - protektorát
V tom našem protektorátu (Přepište dějiny)
Podcast Přepište dějiny jsem vám už v jiném článku představovala. Tentokrát se můžete vrhnout na díl zaměřený přímo na dějiny protektorátu.
Historie c.s.
Publicistický pořad Historie c. s. doporučuji sledovat. V pořadu se vždy sejdou tři historici či odborníci na dané téma. Ti spolu diskutují. Nové díly najdete i jako podcasty např. na Spotify či na jiných platformách.
Díl věnovaný protektorátu byl natočen už v roce 2008. Sešli se v něm vojenský historik Petr Hoffman a dva odborníci na dějiny 20. století Stanislav Kokoška a Jiří Friedl.
Paralympiáda a olympijské výročí
V březnu se v Pekingu konají paralympijské hry. Tradičně malý zájem médií teď ještě oslabuje válka na Ukrajině. Na druhé straně jsou ale handikepovaní sportovci těmi, kdo si zaslouží náš skutečný obdiv. 21. března také došlo k nejmasovějšímu bojkotu olympijských her. Toho dne vyhlásily bojkot moskevské olympiády roku 1980 USA. O tom už jsem psala článek. A kdo nečetl můj ebook o dějinách olympiády, tak teď je ten čas.
Světový den epilepsie
26. března si připomínáme světový den boje s epilepsií. Pamatujete si nějaké historické osobnosti, které trpěly epilepsií? Myslím, že každému se vybaví Gaius Julius Caesar. A tak vás teď svými tipy přenesu do starověkého Říma.
Abych s tím starověkým Římem nenosila dříví do lesa, nenabízím vám na tomto místě publikaci o Caesarovi. Kniha by se spíš dala nazvat: jak působit na lidi jako leader – učte se od Julia Caesara. Je to docela čtivě napsáno. Poučíte se ale o leadershipu a osobním rozvoji, nikoliv o dějinách.
A když už jsme se prostřednictvím Caesara a jeho epilepsie přesunuli do starého Říma, není lepšího průvodce, než Vojtěcha Zamarovského.
Nebudu vám doporučovat specializované publikace o antice. Naopak, začtěte nebo zaposlouchejte se do poetického vyprávění prodchnutého láskou k dějinám Říma. A to od odborníka, který vás naučí, co potřebujete znát
Už to je nějakých pár let, kdy tento seriál běžel na HBO. Ale myslím, že je právě teď chvíle pustit si ho znovu. Z historického pohledu musím na seriálu vyzdvihnout dokonalost římských reálií. Na rozdíl od jiných filmových počinů zde tvůrci dali na rady odborníků. Všímejte si, jak postavy jedí, mluví, bydlí, nakupují, prostě všechno. Seriál je v tomto ohledu skvělý výukový materiál.
Shakespearova hra Julius Caesar se proslavila jednou konkrétní řečí. Proslov Marca Antonia na Caesarově pohřbu patří k nelepším divadelním monologům v dějinách. Poslechněte si dle mého názoru její nejlepší ztvárnění. V podání Marlona Brandona z roku 1953.
Historik doporučuje v březnu - Jan Amos Komenský
28. března se narodil Jan Amos Komenský. V ten den si také slavíme den učitelů (v kalendáři najdete hned dva). Připomeňte si se mnou Amose také historicky. Níže najdete odkazy na zajímavá videa a podcasty. První je z užitečného YouTube kanálu Dějiny a stručně život a dílo Komenského shrnuje. Druhý je podcast z dílny Českého rozhlasu. Zavede vás na Jamaiku, kde se projdete po stopách Jana Amose. Tam, kde byste ho asi nečekali. A třetí je má oblíbená Historie c. s. V tomto díle se setkáte s komenioložkou Markétou Pánkovou a významným moravským historikem Tomášem Knozem.
A k tomu dni učitelů něco, co můžete jako učitelé doporučit dětem. Knihy autora Tomáše Němečka představují dětem zajímavou formou české historické osobnosti. Už ve vánočním článku jsem jeho knihy doporučovala. Na rozdíl od Dějin udatného českého národa se autor snaží alespoň trochu držet odstup od zažitýcm mýtů a stereotypů.
A když je ten den učitelů, připomeňme si, jak se dnes dějepis učí a proč se ho vlastně máte učit.
Není jenom válka, je taky krize. Rovnou dvě
Historik doporučuje v březnu - Energetická krize
Ony spolu ty dvě krize samozřejmě souvisí. A souvisí také s válkou. Ke krizi energetické nabízím nejprve hezkou přednášku o dějinách jaderné energetiky od Dany Drábové. Potom pro ty, kdo na fyzice nedávali pozor jako já nebo pro učitele předkládám hezký výukový infografický materiál o získávání energie od ČEZu. A na závěr knihu od Václava Smila. Smil je jedním z předních světových vědců. Ale znají ho spíš v zahraničí, protože žije v Kanadě a publikuje v angličtině. Do do češtiny bylo přeloženo jen několik jeho knih. Tu nejpřístupnější vám zde nabízím. Anglicky čtoucí čtenáři mají možnosti širší.
Historik ještě doporučuje k Ukrajině
V diskuzích o dějinách Ukrajiny mi bolestně chybí dvě témata. A to především proto, že se velmi týkají nás a české historie. První je otázka volyňských Čechů a jejich pohnutých dějin. Druhá je historie Podkarpatské Rusi. Není totiž vůbec od věci si připomenout, že ne všechny národy uvnitř současné Ukrajiny se cítí být Ukrajinci. Rusíni se nikdy jako Ukrajinci necítili, mají vlastní svébytnou kulturu. Jejich nacionalismus byl ale historicky vždy mírumilovný, vyjadřoval se spíš kulturně a neměli problém existovat v rámci v podstatě jakéhokoliv státu. Tím spíš bychom se o jejich historii měli učit.
