Volby v Maďarsku
Dne 3. dubna 2022 se v Maďarsku konají parlamentní volby. Maďarsko nebo Uhry, na nás stále působí tak trochu exoticky. Přitom jsme se s tímto národem stýkali a potýkali v dějinách velmi často. Na historii našich střetnutí vám velmi stručně představím dějiny Maďarska.
Dějiny Maďarska ve středověku
Arpádovci
Maďaři přišli do Evropy jako kočovní bojovníci. Jejich nájezdy také přispěly k rozpadu Velkomoravské říše. Definitivně se usadili po prohrané bitvě na Lechu. Tu s nimi svedl římský císař Ota I. Roku 996. V jeho vojsku bojoval také náš Boleslav I.
Dějiny česko-maďarských vztahů v 13. století
Arpádovci, Piastovci a Přemyslovci – to jsou tři silné zakladatelské dynastie ve střední Evropě. Jak se mladé státy budovaly, narážely na sebe.
V polovině 13. století se na českém a uherském trůnu sešli výbojní a silní panovníci – u nás Přemysl Otakar II., v Uhrách Béla IV. V létě roku 1260 se střetli u Kressenbrunu. Přemysl zde dosáhl oslnivého vítězství. Získal Štýrsko, Rakousy, klid na Moravě a uherské výboje na západ se tímto zastavily.
Přemysl stvrdil mírovou smlouvu sňatkem s Bélovou vnučkou Kunhutou. Uherská královna Kunhuta, které v žilách kolovala krev divokých kumánů, proslula svou krásou. Nutno říct, že prokázala také nebývalý politický um. Právě Kunhutinou zásluhou se po pádu Přemysla Otakara II. na Moravském poli vzestup Přemyslovců nezastavil. Naopak, za vlády jejich syna, Václava II., byl český stát pohádkově mocný a sahal právě po uherské koruně. Kunhutin rytířský románek se Zavišem z Falkenštejna jen dokresluje stopu této královny v české historické paměti
Pokud chcete procestovat Maďarsko, podrobný průvodce po všech zajímavých místech najdete na cestovatelském webu Cesty po světě
Lucemburkové v českých a maďarských dějinách
Karel IV. Byl první, kdo měl vizi tzv. podunajské monarchie – sjednocení českých zemí, Rakous, uherského, případně i polského státu. Ale tu nikdy neuskutečnil. Mladší syn Zikmund se ale stal uherským králem. Podařilo se mu zemi zpacifikovat a zapojit do celoevropské politiky. To, co pro Čechy znamenal jeho otec Karel IV., tak současníci vnímali svého krále Zikmunda.
Když po ukončení husitských bojů začala Zikmundova krátká vláda v Čechách, octly se české a uherské země poprvé v jednom státním útvaru. Unie přetrvala i za vlády Zikmundova nástupce Albrechta Habsburského a jeho syna Ladislava (Pohrobka). Po krátké pauze jsme se zase spojili za Jagellonské vlády a potom za vlády Habsburků. A od té doby až do roku 1918 jsme tak nějak žili pod vládou jednoho panovníka. Téměř 400 let. A přesto se zdá, že s Maďary máme pramálo společného. Proč?
Dějiny tureckého nebezpečí
Kdo vládl od konce 14. století v Uhrách, musel počítat s ohromnými výdaji na obranu. Východní pás země tvořilo permanentní bojiště a jihovýchodní hranice Uherska se neustále posouvaly. Místní velmoži na boji s Turky založili svou národní identitu. A také věděli, co si můžou vůči panovníkovi dovolit. Svá práva si hlídali, dokázali lavírovat mezi věrností králi a spojenectvím s Osmany. Proto se od roku 1867 (ale ne dřív, pozor!) mluví o Rakousko – Uhersku. Uherští magnáti totiž dosáhli toho, o čem se českým vlastencům jen snilo. Uznání autonomie a faktické rozdělení říše.
Dějiny „malého Maďarska“
Maďarsko bylo roku 1918 počítáno mezi poražené země. Mírová smlouva byla uzavřena v Trianonu. A od té doby trpí Maďaři „trianonským syndromem.“ Ztráta většiny území (např. Horních Uher ve prospěch Československa) pro ně představuje trauma, ze kterého se dodnes nevzpamatovali. Pohled na mapu prozrazuje proč. Politici rádi na tuto národní strnu zabrnkají.
Dějiny Maďarska po druhé světové válce
Pro poválečné uspořádání ve střední Evropě je příznačné, že spolu jednotlivé národy už nevedly výrazné spory. Země východního bloku se měly napříště pod taktovkou Moskvy rozvíjet v bratrské spolupráci.
V roce 1968 varoval maďarský generální tajemník strany Janos Kadár Alexandra Dubčeka, aby nebyl naivní. Že on a Maďaři dobře vědí, čeho jsou Sověti schopni. Sám Kadár se dostal k moci po krvavě potlačeném maďarském povstání z roku 1956. Později se Maďarsko jako jeden z pěti států Varšavské smlouvy účastnilo invaze do Československa.
Když skončila studená válka, mnoho nálad potlačených komunistickou ideologií vyplulo na povrch a mnoho nikoliv. Například polsko-ukrajinské spory zůstaly z různých důvodů v historii. Zatímco maďarský tzv. „trianonský syndrom“ dodnes obchází nacionalistické kruhy jako přízrak. Všímejte si ho v předvolební rétorice. Nás ale od rozpadu Československa neohrožoval.
Přemysl Otakar II, nejenže oslňoval svým mohutným vousem a urostlou postavou, ale také dosáhl oslnivého vítězství u Kressenbrunu.
p.s. zkuste psat fakticky prosim
Můžu se zeptat, co se vám na tom oslnivém vítězství nezdá? Ano, je to trochu nadsazený a expresivní termín, ale v popularizačním článku mi přijde v pořádku.