Nový rok v dějinách

Je tu Nový rok

Nový rok v dějinách

 

Jak a hlavně kdy se slavil v dějinách Nový rok?

Je ráno 1. ledna. Zase jsem otevřela nový diář. Zapsala si do něj další nesplnitelná předsevzetí. Vyměnili jsme kalendáře na zdi záchodu postavili na stůl nový stojací kalendář s motivačními citáty. Trochu doufám, že alespoň někteří z vás mají zapsáno předsevzetí pochopit dějiny a svět kolem sebe. S tím vám totiž pomůžu. S hubnutím nebo odvykáním kouření, alkoholu a drogám všech tvrdostí nikoliv.

Že určování času se v dějinách lišilo, o tom jsem se rozepsala na svém blogu na Idnes před pár týdny. Dnes bych se ráda zaměřila na tu magii začátku dalšího roku. Předem podotýkám, že se budeme jako obvykle pohybovat ve středoevropském až západoevropském prostoru.

Římané a kalendář

Ujasněme si hned pro začátek jednu věc. Stanovení data není nic samozřejmého. Čas sice může být fyzikální jednotka, ale jeho měření a označování je záležitostí dohody, konvence a zvyku. A většinou se řídilo státním kultem nebo náboženstvím a do určité míry během přírodních dějů. Problém nastává tehdy, když chceme dělit proud času na jednotlivé roky podle astronomických jevů. To jsme jako mnoho jiného převzali z antiky. A tady se nachází zádrhel, který trápil tvůrce kalendářů několik tisíc let.

Nový rok v dějinách

 

Reprodukce nástěnného kalendáře z 1. stol. př. n. l. Zdroj

Římané nevěděli mnoho o oběhu planet kolem Slunce. Proto si vzali za základ svého kalendáře tzv. měsíční rok. Ten se od toho slunečního (tropického) nelišil zase tolik, protože respektoval základní astronomické jevy. Vědělo se, že po zhruba dvanácti opakováních měsíční fáze dojde k zopakování přírodního cyklu (ročních období). Římané tak ve starém etruském kalendáři dělili rok na 12 měsíců o střídavé délce (29 nebo 30 dnů). Každé tři roky přidávali další dny. Už po několika desítkách let ale takto stanovený rok neodpovídal realitě v přírodě.

Dostupná technologie přesnější měření neumožňovala. Lidé v tógách a tunikách se mohli orientovat jen podle úkazů pozorovatelných pouhým okem. Podívejte se večer nad sebe, co vidíte. Oblohu rozdělenou na dvanáct dílů, stálice (hvězdy, které jsou stál vidět) rozdělené do souhvězdí, označených převážně jmény zvířat. Na těchto úkazech stál měsíční rok a celé jeho dělení v antice. Ale roční období se mění podle Slunce, ne podle kalendáře. Tropický rok totiž trvá přesně 365 dnů, 5 hodin, 45 minut a 45 sekund. I v naší přesné, počítači řízené době, narůstá každý rok rozdíl oproti realitě o 11 minut a 14 sekund. Den totiž definujeme jako uzavřenou jednotku. Měsíce a roky nejsou jeho přesnými násobky.

Juliánský kalendář

Roku 46 vyhlásil Gaius Iulius Caesar reformu kalendáře a přechod na nový, skromně nazvaný “juliánský kalendář.” Ten už se snažil o větší přesnost. Původní rok o délce 355 prodloužil na 365 dnů. Zavedl přestupné roky a nestejně dlouhé měsíce. Od našeho se příliš nelišil. Jen svou (ne)přesností. Původně minutový rozdíl oproti realitě narostl do 16. století na 10 dní. Co to znamená? Například to, že o 10 dní později přišlo datum, kdy se měl slavit začátek jara. Ve skutečném světě už dávno kvetly kytky a bzučely včelky, oslavy příchodu jara se teprve chystaly. Většina křesťanského světa od roku 1582 postupně přecházela na nový “gregoriánský kalendář,” kterým se řídíme dodnes. Ale také jeho základ tvoří právě ten Caesarův.

Nový rok a různé kalendáře

 

Ilustrativní obrázek přechodu z jednoho kalendáře na druhý. Zdroj

Římané a Nový rok

Caesar mimo jiné pojmenoval se skromností sobě vlastní sedmý měsíc v roce po sobě, tedy Iulius. Jeho adoptivní syn a následník Augustus zase přejmenoval osmý měsíc po své osobě. Ale pozor, Augustův měsíc, tedy náš srpen, se jmenoval původně Sextilius. Latináři, jakou číslovku vám toto označení připomíná? Římané pojmenovávali měsíce buď po svých božstvech (např. Martius, Januarius), nebo je jednoduše číslovali. A teď chvíle pro zamyšlení. Latinský (a potažmo anglický, německý atd.) název pro prosinec – December. Jakou číslovku vám evokuje předpona “decem?”

No, správně, deset. Proč má dvanáctý měsíc v názvu slovo deset? Protože římský rok v původním etruském kalendáři až do roku 143 př. n. l. začínal 1. března. Proč došlo v těchto letech ke změně na 1. leden, to není úplně jasné. Začátek roku s přibližným začátkem jara zní přeci logičtěji než začátek v půlce zimy, no ne? Některé oblasti Itálie se také celý středověk tímto určováním začátku roku řídily a slavily Nový rok 1. března.

Kdy máme tedy slavit Nový rok

Římané se drželi data 1. ledna. Některé italské oblasti si ponechaly 1. březen, od Etrusků. V Byzanci slavili Nový rok zase se začátkem podzimu 1. září. Kultem se pak řídila data 25. prosince jako datum narození Krista. Nebo 24. března, kdy se tradičně slaví svátek zvěstování Panně Marii – tedy počátku pozemské pouti Ježíše. Poměrně zmatečný pokus představuje snaha napasovat začátek nového roku na pohyblivé Velikonoce. V některých oblastech Francie ale trvali na tom, že Nový rok se musí slavit spolu s nejdůležitějším křesťanským svátkem.

Slavíme Nový rok… ale kolikátý?

Počítání let od narození Krista nebylo dlouho ani v křesťanských oblastech samozřejmé. V antickém Římě se určoval letopočet od založení Říma (tedy od mytického roku 753 př. n. l.) po celou dobu existence říše. Toho se také držela některá italská města až do nové doby. V Římě navíc k rokům připisovali jména právě vládnoucích konzulů. V antice se také někde určoval letopočet podle Olympiád. Datum stvoření světa bylo ve středověku stanoveno na rok 5502 př. n. l. Také tento letopočet se někdy používal jako počáteční.

Rok narození Krista jako rok 0 spočítal v 6. století Dionysios Exigos. Ale toto datum se jako začátek letopočtu prosazovalo pomalu a to až do 10. století. Takže když chceme určit datum sepsání listiny, kterou držíme v ruce, máme to jako historici těžké. Panuje v tom zmatek. Ale nás to trápit nemusí. Proč? Protože písemných pramenů ze starší doby máme tak málo, že je dokážeme datovat bez problému. A od 10. století, kdy množství zdrojů poznání roste, už se pohybujeme ve známých vodách, kdy počítáme “léta Páně.”

Tak to vidíte. Zase něco, co nám přijde samozřejmé a na čem bychom se s našimi předky neshodli.

Tak vám, milí čtenáři, přeji šťastný Nový rok a do toho nového vkročte pravou nohou.

Šťastný Nový rok

 

Šťastný Nový rok, milí čtenáři. A díky, že mě čtete. S vámi se do roku 2022 upřímně těším.

Líbí se vám článek? Sdílejte!

5 1 hlasuj
Article Rating
Odebírej
Oznámení od
guest
0 Comments
Zpětná vazba v textu
Zobraz všechny komentáře
0
Chci vědět, co si myslíte. Opravdu. Komentujte.x