Dějiny Ukrajiny – 1. díl

Ukrajinské dějiny lze číst jen po požití sedativ…

Dějiny Ukrajiny - proč?

  • Proč tak málo chápeme, co se za východními hranicemi Slovenska děje?
  • Proč tak snadno podléháme propagandě Kremlu z jedné, nebo promakanému PR ukrajinských politiků z druhé strany?
  • Proč si nedokážeme o dějinách Ukrajiny udělat vlastní obrázek?

Dnes je odpověď snadná. Ve chvíli, kdy matky s dětmi prchají před cizími okupanty, tak se pravda hledá těžko. A vlastně ve světle toho utrpení pravda ani nikoho nezajímá.

Ukrajinské dějiny se odehrávaly stranou zájmu českého školního dějepisu. Víme o nich málo. Potom snadno sklouzneme k opakování frází těch, kdo se tváří, že jim rozumí. Jako historik vím, že výzkum v otázce dějin Ukrajiny, má velké mezery. A halí ho závoj různých ideologií. Malý obrázek si ale udělat dokážu. Začtěte se do prvního článku, starší dějiny Ukrajiny.

Ale ještě předtím: už jste se otestovali, co víte o dějinách Ukrajiny?

Dějiny Ukrajiny v 9. – 13. století - Kyjevská Rus

Vznik Ukrajiny

Kyjevskou Rus považuje za pramáti svého státu Ukrajina, Rusko i Bělorusko. Tady vznikl první státní útvar ve východní Evropě. A že to byl nějaký útvar. No, a ruský nebo ukrajinský?

Dějiny Ukrajiny - Kyjevská Rus
Kyjevská Rus. Zdroj Wikipedia Commons

Čí byla Kyjevská Rus?

Ukrajinci argumentují tím, že centrum leželo v Kyjevě. Vznik Kyjevské Rusi podle nich znamená vznik Ukrajiny. Rusové říkají, ano, tady leželo centrum po připojení východního Novgorodu, ale dědičkou Kyjevské Rusy se stala Moskva. Kyjevskou Rus tedy řadí do dějin Ruska.

A jaká jsou fakta? Fakta nám nepomohou. Bloudíme v zákrutech paměti. Vládnoucí vrstvu v Kyjevské Rusi tvořili Varjagové, elitní bojovníci, kteří území sjednotili. Z jejich řad vzešli panovníci Rurikovské dynastie. Byli to Rusové? Překvapení nastává, když zjistíme, že oni to byli Skandinávci. Stejně jako „Rusové,“ tedy obyvatelé území, kterým vládli.

A co dějiny Ruska?

Slovo „Rus“ totiž patrně označovalo severské obyvatelstvo, které kolonizovalo východní Evropu. Tito osadníci se poměrně rychle asimilovali a splynuli s původním slovanským obyvatelstvem. Zakladatel vládnoucí dynastie na Kyjevské Rusi, Rurik, přišel s ozbrojenou družinou severských Vargajů. První vládci Kyjevské Rusi nesli germánská jména: Ynvar = Igor, Valdemar = Vladimir.

Hledání pravdy o Kyjevské Rusi

Ukrajina (?) - obyvatelstvo

Zbývají nám tedy jiné archeologické nálezy, které nehovoří už tak jednoznačně. A staré písemné prameny, kroniky a legendy, jejichž spolehlivost už může být po právu napadena. A tak se otvírá prostor pro veřejnou diskuzi.

Ruští dějepisci viděli v myšlence o normanském původu svého praotce velký problém. Rusko zrovna válčilo se Švédskem. Když tu se vynořila teorie, který říkala, že už v dobách Kyjevské Rusi jim Skandinávci vládli. Dnes je tzv. normanská teorie považována za nejpravděpodobnější. Ale dokázat ji nikdo nemůže. Tak diskuze plyne dál.

Dávné dějiny Ukrajiny
Hrob prominentního válečníka. Zdroj: Wikipedia Commons

Odkud to všechno víme? Něco nám napoví jazyk – původ slov a jmen. Hodně se dozvíme z archeologických nálezů. Nejlépe nám svědčí nalezená pohřebiště. Z výbavy nebožtíka a způsobu jeho uložení jsou archeologové schopni určit jeho etnický původ se spolehlivostí blížící se DNA analýze. Ale tady máme problém. Jak východní Slované, tak seveřané své mrtvé spalovali.

Kyjevská Rus - co o ní chcete vědět

Jednalo se o státní útvar na území dnešní Ukrajiny, Běloruska, části Ruska, jehož hranice se v průběhu času měnily. Kyjevská Rus prosperovala po dobu zhruba 350 let. Panovníci a obyvatelé přijali na konci 10. století křesťanství z Byzance a kulturně se orientovali na východ. Vytvořili první slovanský zákoník. Rus ležela na strategické obchodní cestě ze Skandinávie do Řecka. Tady hledejme klíč k jejímu rozvoji.

Když se ve 12. století začaly cesty obchodních karavan přesouvat, začala Kyjevská Rus upadat. S tím přišly vnitřní spory. Zkázu dovršily nájezdy kočovných kmenů. Říše se začala postupně rozpadat na jednotlivá knížectví. Například to Moskevské položilo základ dnešnímu Rusku. Ukrajina klade původ své státnosti do knížectví volyňsko-haličcského.

Mongolové ve východní Evropě

V polovině 13. století vyvrcholila mongolská expanze do východní Evropy. Roku 1240 byl dobyt a vypleněn Kyjev a většina území byla obsazena. Vytvořil se zde státní útvar zvaný Zlatá horda, který pokračoval ve výbojích. Soužití s okolními státy to nebylo mírumilovné.  

Mongolové neovládli ruská knížectví přímo. Stejně tak se nesnažili ovlivňovat kulturu nebo náboženství obyvatel. Slované ale museli platit tribut – v penězích a v lidech – museli poskytovat rekruty do armády. Zlatá horda tak ovlivnila vývoj zdejších knížectví jen po ekonomické stránce.

Dějiny Ukrajiny v 14. – 17. století - Polsko-litevská unie

Ve východní oblasti se v 14. až 17. století nacházely dvě mocnosti. Polsko a Litva. V 70. letech 14. století si tyto dva státy rozdělily ukrajinské území. Litevské velkoknížectví si zabralo severní Ukrajinu, polské království Ukrajinu západní. Ukrajina se tak rozvíjela odděleně až do roku 1386. To dosedl na polský trůn litevský velkokníže Jagello a spojil obě země v personální unii. 

Mimochodem, tento Jagello vyfoukl našemu Zikmundovi polskou korunu, kterou pro něj plánoval jeho tatínek Karel IV.

Většina území Ukrajiny tak v této chvíli tvořila pevnou součást polsko-litevského státu. Část dnešní Ukrajiny v této chvíli patřila Moldavskému knížectví (dnes je většina jeho území součástí Rumunska). A na krymském poloostrově dožívaly zbytky původně mocné Zlaté hordy pod názvem Krymský chanát.

Jsme ale už v době, kdy se o slovo ve východní Evropě pomalu hlásí turečtí Osmané. Krym tak plynule přechází pod jejich vládu. Až do roku 1783, kdy si ho od upadajícího Turecka přebírá rozpínající se carské Rusko.

Ukrajinská autonomie

V rámci polsko-litevského státu se území dnešní Ukrajiny a Běloruska těšila velké autonomii. O hranicích Ukrajiny tak ještě mluvit nemůžeme. Mluvilo se zde rutenštinou (někdy nazývanou rusínštinou nebo staroruštinou). Z tohoto jazyka se vyvinuly ukrajinština i běloruština. A rutenština také platila za úřední jazyk autonomní oblasti.

Dějiny Ukrajiny v 17. století – osvobozenecký boj

  1. století značí úpadek a postupný rozpad kdysi mocného polsko-litevského státu. Samotné Polsko si do konce 18. století mocnosti rozeberou jako parta jedlíků grilované kuře. V rámci tohoto tzv. dělení Polska si rozparcelují také území Ukrajiny.

Ještě předtím ale proběhne osvobozenecký boj Ukrajinců proti polsko-litevské nadvládě. Ten je ve výsledku nažene do široce rozevřené ruské náruče. Povšimněte si, že ruský stát do našeho vyprávění o dějinách Ukrajiny vstupuje až teď, v polovině 17. století.

Kozáci a Bohdan Chmelnický v dějinách Ukrajiny

V okolí současného Kyjeva sídlili kozáci – etnicky tatarští kočovní obyvatelé. Ti se sice usadili, ale svou vojenskou minulost za hlavu nehodili. Jako elitní vojáci si užívali v rámci polsko-litevského státu velkých výhod. V polovině 17. století tyto výsady chtěla polská vláda rušit. A to se kozákům nelíbilo. Do čela povstání se postavil vlivný, schopný a bohatý Bohdan Chmelnický. Povstání trvalo od roku 1648 do roku 1654. V té době jeho kozácké uskupení plnilo všechny funkce státu. Někteří historici sem řadí vznik Ukrajiny.

Do bojů Poláků s kozáky se nakonec zapojilo také Rusko, které v této době vstupuje razantně do evropské politiky. Porážka povstání přinesla Ukrajině tragédii. Přišla o svou autonomii. Její území bylo rozděleno podél toku řeky Dněpr. Na západ od ní zůstalo území Polsku a východní břeh se začlenil do carského Ruska.

Více o Chmenlnického povstání zde

Bohdan Chmelnický v paměti

Ukrajinci vnímají Bohdana Chmelnického jako národního hrdinu, který vedl odpor proti polské nadvládě. Někteří ale připomínají, že jeho povstání mělo za následek připojení části Ukrajiny k Rusku a ztrátu samostatnosti. Rusové na druhé straně Chmelnického prezentují jako hrdinu, který umožnil „sjednocení“ matičky Rusi.

Rozporné hodnocení Bohdana Chmelnického ukrajinským obyvatelstvem předjímá problémy s pamětí, jaké Ukrajina bude řešit po celou dobu své existence. Národní hrdina bojoval proti Polákům, aby nakonec skončili v náručí Rusů. Jak vytvářet paměť na území, které bývá nemilosrdně pozřeno buď západem, nebo východem? Proti komu má náš hrdina bojovat – proti Polákům, proti Rusům? Proti Mongolům? Proti Turkům? Proti Litevcům? Proti Habsburkům? A kdo přijde ještě?

Bohdan Chmelnický a židé

Bez vnitřního rozporu ovšem líčí Chmelnického židovští historici. V průběhu povstání padlo za oběť i na tu dobu dost brutálním pogromům desítky tisíc židů. Hrdina bez bázně a hany Bohdan se svými kozáky nebyl.

Při líčení politických dějin nezapomínejme, že to, co my dnes znázorňujeme jako barevné šipečky na mapě, byla reálná vojska, která touto krajinou projížděla. A ne, žádné zásady zacházení s civilním obyvatelstvem neexistovaly. Na obranu běžného obyvatelstva si nikdo ani tu vlaječku na profilovku nepřipnul.

 

Tak to probíhalo všude, taková byla (a přes naše iluze stále je) válka. Jenže územím dnešní Ukrajiny putovala vojska téměř neustále. Zvlášť pokud to srovnáme s relativním mírem, v jakém se rozvíjely naše Čechy. Ano, historický atlas nám moc pomůže pochopit, jak války dopadly. Ale nechápeme, co znamenaly. K šipečkám bychom měli přikreslit mrtvoly koní a lidí, torza vojenských vozů, spálenou úrodu a vypálené vesnice.

Timothy Snyder to pojmenoval trefně. Nazval území Ukrajiny a Běloruska jako „krvavé země.“ A to ještě nejsme ve 20. století.

Dějiny Ukrajiny v 18. a 19. století

V letech 1772 – 1795 dochází k jevu, který v učebnicích nazýváme hezky jako trojí dělení Polska. Rakousko, Rusko a nová mocnost ve střední Evropě Prusko si postupně ukrajovaly kousky bezbranného polského státu. Až z něj nakonec nic nezbylo.

Rusko roku 1772 sahá na ukrajinském území až na břehy řeky Dněpr. Roku 1793 připojuje i pravobřežní Ukrajinu. Ukrajinská identita se ale formovala jinde. V té části, která připadla Habsburskému Rakousku. Tedy Halič a část Volyně.

 

Trojí dělení Polska
Trojí dělení Polska. Zdroj Wikipedia Commons

Když líčíme české národní obrození, máme ve zvyku zdůrazňovat cenzuru, tajnou policii a národní útlak. Ale Ukrajinci nebo Poláci tvořili svůj obrozený národ pod carským Ruskem. A to teprve byl útlak. Ve srovnání s ním už nevypadá Rakousko jako žalář národů, ale jako jejich ráj. Carské Rusko na národní snahy dupalo mnohem rázněji. Ukrajinský jazyk byl zcela zakázán v tisku i ve školství. Nějaké národní obrození zde bylo zcela vyloučeno. A tak se moderní ukrajinský národ narodil v oblasti Haliče, pod mírným útlakem rakouským.

Dějiny Ukrajiny ve 20. století

Do 20. století tak vstupovala Ukrajina většinově rozdělená mezi Rusko a Rakousko. Ale o tom příště. Další články se věnují Ukrajině v 20. století.

Líbí se vám článek? Sdílejte!

Kam dál?

Chceš o dějinách Ukrajiny vědět víc? Kup si e-kurz a staň se expertem.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírej
Oznámení od
guest
0 Comments
Zpětná vazba v textu
Zobraz všechny komentáře
0
Chci vědět, co si myslíte. Opravdu. Komentujte.x
()
x